Equus quagga borensis
Řád: lichokopytníci
Zapsána v červené knize ohrožených zvířat IUCN
Žije na savanách i v křovinatých oblastech východní Afriky zejména v Keni, Ugandě a Súdánu a je poddruhem zebry stepní.
Zebra bezhřívá, jak už název napovídá, se odlišuje od ostatních zeber tím, že nemá hřívu, která chybí zejména u samců. Hříva u samců je různě dlouhá a někdy chybá úplně. Samice a mláďata většinou hřívu mají. Zebra bezhřívá má široké černé pruhy na bílém podkladu, které končí až na břiše. Pruhování dosahuje až ke kopytům a je výrazné i nad kopyta. Je podobná zebře Böhmové a liší se zejména chybějící hřívou a také chybějícím pruhováním na uších, které jsou buď bílé nebo s jedním pruhem na horní části uší. Zebra bezhřívá je o něco větší než zebra Böhmova.
Žijí ve stádech čítajících 5-10 jedinců. Jsou jimi jeden samec a několik samic s mláďaty. Je aktivní především ve dne, ale má i určité periody aktivity i v noci. Vedoucím zvířetem je samec, ale veškeré denní činnosti má na starosti vůdčí klisna, která si udržuje odstup od podřízených klisen. Klisna vede skupinu při přesunech a za ní následují ostatní klisny podle svého postavení a jako poslední jde obvykle hřebec. Tyto rodinné skupiny jsou stálými svazky na rozdíl od zeber Grévyho. Klisny zůstávají v rodných skupinách po celý život. Hřebec brání svoji rodnou skupinu před jinými hřebci a také predátory, kopáním a kousáním. Je prokázáno, že zebry pomáhají svým druhům v nesnázích. Při pastvě na sebe zvířata neustále volají a ujišťují se, že jsou pořád v dosahu. Nejméně jedno zvíře je vždy ve střehu. Zebry se často pasou společně s pakoni a je to ku prospěchu obou druhů. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Rodiné skupinky se mohou spojit do obrovských stád.
Zajímavé určitě je, že se ve volné přírodě dožívají většinou deseti let, ale v zoologických zahradách není výjimkou věk i 40 let. Jejich největším nepřítelem je lev, hyena skvrnitá, gepard a levhart – největší úmrtnost mají zebry do jednoho roku věku. Bylo zjištěno, že je to až 50 procent.
Zebry jsou sice pomalejší než kůň, ale dokáží na krátký časový úsek dosáhnout bez problémů rychlosti 50 kilometrů na hodinu.
Odborné výzkumy se zaměřily na to, proč má zebra černobílé zbarvení. Výsledek byl zajímavý – zbarvení se zřejmě vytvořilo kvůli ochraně před největším nepřítelem. Není jím nikdo jiný, než obávaná moucha tche-tche. Zebry nemají na rozdíl od většiny jiných zvířat v krvi trypanosomy. A tak se došlo k názoru, že černobílé zbarvení je nejlepší ochranou proto, že jej v letu moucha „přehlédne“. To potvrzuje také to, že na jihu Afriky, kde se skoro vůbec moucha tche-tche nevyskytuje – nejvíce rozšířila zebra kvaga. Ta byla ale vyhubena, takže je k vidění jenom díky pár fotografiím. Měla pruhování jenom na hlavě a krku, na zadní části bylo skoro neznatelné.
Zebra bezhřívá rodí vždy jedno mládě po 12ti měsících březosti. Většinou se rodí 1 hříbě, které se už za 5-15 minut po porodu postaví na vlastní nohy. Hříbě po narození váží kolem 30 kg a je odstaveno kolem 1 roku..
V ZOO jsou tyto zebry velmi vděčným objektem pozorování. Rády se po výběhu „honí“ a nebojí se přijít až na dosah návštěvníků. Ze všech zeber podle mého názoru jsou při čelním pohledu nejkrásnější.
Na naší farmě chováme 3,5 letého hřebce Elgona a 2,5 letou slečnu Keňu